Dobytí Černého moře

2024 · Nafukovací raft „Ferda“ · Blansko → Černé moře · 5 řek, 10 států

2 067 kmzdoláno

106dní na cestě

10států

5řek

Výprava dokončena — 1. 6. 2024 vyplutí z Blanska po Svitavě, 14. 9. 2024 návrat. Svitava, Svratka, Dyje, Morava a Dunaj na raftu za sedm tisíc.

Číst deník z vody Nej zážitky z cesty

jak to probíhalo

Deník z vody

1. června 2024 · den 1

Den dětí. Konec farmy, začátek plavby.

Ten den jsem po jedenácti letech opustil Farmu u Slouků a nejedna slza mi při tom ukápla. A rovnou z farmy jsem sedl na raft — člun z hobby marketu za sedm tisíc, pojmenovaný Ferda po mém plemenném býkovi. Nápad byl starý pět let: seděl jsem s dětma u Svitavy, proplaval kolem klacek a já řekl — děcka, ten klacek plave do Černého moře. A proč by ho tam táta nedoplaval taky? Hned první den jsme u Babic dostali lekci: „Trochu jsme to rozpárali. Máme díru na člunu jako prase.“ Zalepili jsme ji a druhý den jeli dál.

start · Svitava · 0 km
první kilometry

Dvanáct brněnských jezů

Nejnáročnější nebyl Dunaj, ale úplný začátek. Dvanáct jezů v Brně, každý z nich vyložit, přenést a naložit zpátky. Z domácích řek — Svitava, Svratka, Dyje, Morava — se pak konečně otevřel Dunaj. Na hradě Děvín jsem cestou náhodou potkal slovenského prezidenta Petera Pellegriniho; i ten má čestné místo ve Ferdově palubním deníku.

Svitava → Svratka → Dyje → Morava
Dunaj

Trpaslík mezi nákladními loděmi

Z domácích řek na Dunaj — najednou jsem byl na gumovém člunu trpaslík mezi nákladními loděmi. Vodu jsem pil přímo z řeky přes filtr, ryby si opékal na klacku u ohně a tři měsíce chodil úplně bosky. Několikrát to vypadalo, že skončíme předčasně: zdravotní komplikace, rozvodněné řeky, poškozený člun.

Dunaj · největší řeka cesty
Železná vrata

Kurt odchází, Švuňk přichází

Soutěskou Železná vrata na pomezí Srbska a Rumunska mi vzalo dech i kus nervů. Právě tady mě opustil parťák Kurt Lockwood, který mi kryl záda zhruba polovinu trasy. Zůstal jsem sám a lidi mi psali, že jsem jak Trosečník. Pak jsem u břehu kopl do míče, co se tam míhal, a jak jsem ho viděl letět vzduchem, křiknul jsem: Sakra, Wilson! Domaloval jsem mu obličej, pojmenoval ho Švuňk a zbytek cesty už jsme jeli dva.

Srbsko / Rumunsko · půlka cesty
delta Dunaje

Bloudění v nekonečném rákosí

Delta byla to, na co jsem se těšil nejvíc — panenská příroda a největší hnízdiště ptáků v Evropě. Taky to bylo místo, kde jsem se dokázal beznadějně ztratit. V nekonečném moři rákosu jsem se pořádně zorientoval jenom díky dronu. A skoro na konci cesty jsem si chytil candáta a opékal ho na ohni: „Turisté z výletní lodě si mě u toho nadšeně fotili, aby zachytili, jak romanticky si žijí prostí obyvatelé Rumunska. Kdyby tušili, že jsme s Ferdou z Blanska.“

delta Dunaje · Rumunsko
14. září 2024 · cíl

Voda přestala být sladká

„Ferdu v závěru postihla nehoda, praskla mu jedna z nafukovacích komor. Do Černého moře jsme vpluli z delty Dunaje mírně poškození, navíc nás tam přivítaly skoro dvoumetrové vlny. Byl to dost děs, ale Ferda to dal. Na obyčejný raft je to super výkon.“ Brečel jsem jak malý kluk. Mnohokrát jsem si říkal, že to vzdám, ale díky podpoře lidí na sítích jsem to dal — někteří mě na cestě vyhledali a pomohli s přenášením člunu kolem jezů. Tak obrovskou podporu jsem fakt nečekal.

cíl · Černé moře

Z celé plavby mám hodiny záběrů — vyprávění a videa najdeš na mém YouTube, chodím s tím i na besedy.

co mi z cesty zůstalo v hlavě

Zážitky, na které nezapomenu

Jestli jsem pokořil nějaký rekord, mě vůbec nezajímá. Na gumovém člunu v říčním proudu jsem si vyčistil hlavu jako nikdy předtím — ta pomalá plavba beze stresu byla prostě úžasná a všem to vřele doporučuju.

Nejvíc mi ale utkvěly věci, které jsem vůbec neplánoval. Nejlepší zážitek celé výpravy byl ostrov v Moldávii, na kterém žijí stáda divokých koní. V rumunské Sulině jsem si našel jediný označený hrob piráta v Evropě a starý námořnický hřbitov u něj. A na hradě Děvín jsem úplně náhodou potkal slovenského prezidenta.

Pár zastávek, které bych na mapě podtrhnul: