
jak to probíhalo
Deník z vody
-
12. července 2025 · den 1
Plán byl jednoduchý: vydržet s ničím
Nahoře pod Kralickým Sněžníkem je Morava potůček, přes který přejdeš jedním krokem. Člun na zádech, v kapse přesně nula. Se mnou jenom Švuňk — míč, kterého jsem našel na Dunaji a domaloval mu obličej.
Chtěl jsem lidem ukázat, že se to dá i úplně bez peněz. Vodu filtrovat rovnou z řeky, najíst se z toho, co uloním, a doplout na soutok jenom díky tomu, co si obstarám sám.
start · 0 Kč v kapse

-
horní tok
Řeka, do které se sotva vejdeš
Prvních pár dní to není plavba, ale prodírání. Koryto úzké, zarostlé, přes vodu spadané stromy — víc člun tlačíš a přenášíš, než v něm sedíš.
Tady jsem ještě věřil, že mě čeká pořádná zkouška. Že si na tom sáhnu na dno.
horní Morava · nejpomalejší kilometry

-
a pak přišli lidi
Plán se začal sypat hned na začátku
Jenže jak se rozkřiklo, kudy pluju, začali lidi chodit na břeh. A nosili. Neptali se, jestli něco potřebuju — prostě mi to podali a šli.
Filtr na vodu i chytání ryb šly rychle stranou. Nebylo co řešit: měl jsem najedeno dřív, než jsem stihl mít hlad.
jídlo: 100 % od lidí

-
na palubě
Člun podepsaný od cizích lidí
Kdo mi cestou pomohl, ten se mi podepsal na člun. Za pár dní byl celý popsaný jmény a vzkazy do dalších kilometrů — lepší suvenýr si neumím představit.
Na přídi ke všemu hlídkoval Švuňk, ke kterému mezitím přibyla parťačka.
Švuňk a spol. · posádka

-
dolní tok
Komory, mosty a konečně proud
Čím níž, tím širší voda a rychlejší postup. Místo přenášení přes klacky se najednou proplouvá plavebními komorami a pod mosty.
Kus řeky se mnou plula přítelkyně. Shodli jsme se na jednom: na vodě se ti během pár dní pročistí hlava tak, jak se ti to na břehu za celý rok nepovede.
dolní Morava · po proudu

-
den 15 · cíl
Doplul jsem na soutok. A o pár kilo těžší
Po patnácti dnech a 234 kilometrech se Morava pode mnou slila s Dyjí a bylo hotovo. Celá řeka od pramene po Děvín, bez jediné utracené koruny.
Jenomže jsem místo hubnutí nabral kila navíc a v lodi mi zbylo jídlo, které jsem nestihl sníst. Doma ve Zlíně jsem ho rozdal lidem bez domova — ke mně se ho sešlo tolik, že by bylo hloupé, aby přišlo nazmar.
cíl · 234 km · 0 Kč utraceno

Celou plavbu jsem natáčel a vysílal živě — kompletní vyprávění najdeš na mém YouTube.
výprava, kterou jsem nesplnil
Chtěl jsem hladovět. Lidi mi to nedovolili.
Tahle výprava měla být důkaz. Že se dá projet celá řeka úplně bez peněz — filtrovat vodu rovnou z Moravy, jíst to, co si sám ulovím, a spolehnout se jenom na sebe. Chtěl jsem lidem ukázat, že na dobrodružství není potřeba rozpočet.
Nevyšlo to. A to je na tom to nejlepší.
Lidi z břehů začali nosit jídlo hned od prvních kilometrů a nepřestali až do soutoku. Nikdy jsem si o nic neřekl — prostě to přinesli a šli. Filtr zůstal nepoužitý, prut taky. Místo abych zhubl, přibral jsem pár kilo, a v cíli mi v lodi ještě zbývaly zásoby. Doma ve Zlíně jsem je rozdal lidem bez domova.
Takže ne, nedokázal jsem, že se dá přežít z ničeho. Dokázal jsem něco lepšího: že mezi lidma je pořád tolik ochoty pomoct cizímu chlapovi na gumovém člunu, že mu ani nedovolí strádat. Za tohle jsem vděčnější, než kdyby mi ten původní plán vyšel.




Plán byl
- Filtrovat vodu přímo z řeky
- Najíst se z toho, co ulovím
- Nikoho o nic nežádat
- Nula korun na startu i v cíli
- Ukázat, že na to nejsou potřeba peníze
Realita byla
- Lidi nosili jídlo sami od sebe
- Filtr ani prut jsem nepotřeboval
- Ani jeden den jsem neměl hlad
- Místo hubnutí pár kilo navíc
- V cíli mi zásoby ještě zbyly
Co z toho zbylo
- Jídlo pro lidi bez domova ve Zlíně
- Člun popsaný jmény a vzkazy
- 234 km od pramene po Děvín
- 0 Kč utraceno za celých 15 dní
- Slušný dluh vděčnosti
celá výprava na videu
Sjeď si celou Moravu se mnou
Živě z vody
podpora
Pošli mě o kus dál
Každá koruna je kilometr navíc — jde na výbavu, jídlo a opravy po cestě.
č.ú. 2800957600 / 2010





